Návštěvníci vesničky Hopfgarten im Brixental, kteří se chtějí pokusit splynout s místními lidmi, by měli vědět, že zdejší obyvatelé o svém domově nehovoří jako o „Hopfgartenu“, ale ve svém dialektu jej nazývají „Hopfgoscht“.
Návštěvníci Hopfgartenu v údolí Brixental, kteří se chtějí pokusit splynout s místními lidmi, by měli vědět, že zdejší obyvatelé o svém domově nehovoří jako o „Hopfgartenu“, ale ve svém nářečí jej nazývají „Hopfgoscht“. To je jen jeden z příkladů místního dialektu, kterému dokonce i lidé z jiných koutů Tyrolska jen obtížně rozumějí a už vůbec ho nedokážou napodobit. Pokud se o to ale chcete pokusit, pak nejlepším slovem pro začátek je „gschtiascht“, což se dá volně přeložit jako „pěkné“, „dobré“ nebo „hezké na pohled“. Právě tento výraz se používá v celém údolí Brixental.
Přestože je zde velký barokní kostel se dvěma věžemi, Hopfgarten není (a nikdy nebyl) diecézním městem. Tato impozantní budova je však známá v celém údolí jako „Brixentalská katedrála“ a její pojmenování tak potvrzuje sebevědomí, jímž jsou proslulí obecně obyvatelé tyrolského Unterlandu a obzvlášť ti z Hopfgartenu. Toto sebevědomí možná souvisí se skutečností, že na rozdíl od mnoha jiných sídel v Tyrolsku, která ve druhé polovině 20. století rutinně získávala status tržního města, Hopfgarten se tímto titulem chlubí již déle než 650 let. Dodnes je živým obchodním centrem a také střediskem cestovního ruchu.
Návštěvníci Hopfgartenu v údolí Brixental, kteří se chtějí pokusit splynout s místními…
