Než se vrchol Bergisel proslavil díky skokanskému můstku, byl známý především jako dějiště historických bitev. V roce 1809 se zde tyrolské jednotky pod vedením Andrease Hofera celkem čtyřikrát střetly s napoleonskými vojsky. Šlo o součást tyrolského lidového povstání, které dodnes připomíná památník. Archeologické vykopávky dokazují, že Bergisel byl již v období neolitu místem, kde se v ohni přinášely lidské oběti bohům.
V Tyrolsku bývalo celkem 67 skokanských můstků, z nichž většina vznikla na přelomu 19. a 20. století a pak ve 30. letech. Jen v dnešním Innsbrucku jich bylo pět: na Hungerburgu, v Amrasu, v Igls, u Husslhofu (Wiltenberg) a na Bergiselu. Dnes se v celém Tyrolsku aktivně skáče na 9 můstcích, přičemž nejznámější je olympijský můstek Toniho Seelose (Toni-Seelos-Olympiaschanze) v Seefeldu a právě můstek Bergisel v Innsbrucku.
Již v lednu 1927 zde 5000 diváků sledovalo první závody ve skocích na lyžích, tehdy ještě na přírodním můstku, jehož rekord měl hodnotu 47 metrů. O rok později byla postavena nájezdová věž, která umožňovala skoky až 70 metrů. Můstek se neustále vylepšoval, nový rekord činil 75 metrů a kapacita dosáhla 20 000 diváků. Pozitivní vývoj bohužel náhle skončil v roce 1941, když se během návštěvy dvou mládežnických fotbalových týmů zřítila nájezdová věž. Poté nezbylo než skokanský můstek zbourat a znovu byl postaven až po skončení druhé světové války, resp. v roce 1949.
Můstek již třikrát sloužil coby dějiště olympijských her: při zimních olympijských hrách v letech 1964 a 1976 a olympijských hrách mládeže v roce 2012. Všechny tyto akce byly oficiálně zahajovány právě na Bergiselu.
Ke slavnostnímu zahájení olympijských her neodmyslitelně patří olympijský oheň. A protože Innsbruck hostil hry třikrát, na Bergiselu jsou ohniště. Mimochodem v roce 1964 byl oheň v řeckém Olympii poprvé znovu zapálen pomocí parabolického zrcadla a následně přivezen do Innsbrucku. Naposledy zde hořel v roce 2026 při příležitosti 50. výročí XII. zimních olympijských her.
Bergisel byl od samého počátku dějištěm Turné čtyř můstků. Organizátoři se na tom dohodli během večerního závodu ve skocích na innsbruckém Seegrube v roce 1952. Od roku 1953 se tedy jeden ze čtveřice závodů pravidelně koná na Bergiselu. Pouze dvakrát musel být zrušen - v letech 2008 a 2022 byl totiž známý innsbrucký vétr föhn příliš silný na to, aby bylo možné zaručit bezpečnost sportovců.
Jelikož se skokanský můstek pro IX. zimní olympijské hry v roce 1964 modernizoval a práce trvaly do poslední chvíle, konalo se Turné čtyř můstků 1961 na Bergiselu prakticky na staveništi. Jde o zcela unikátní událost v historii skokanských závodů. K něčemu podobnému došlo už jen v roce 2002, kdy se skákalo na novém můstku ještě předtím, než byl oficiálně otevřený.
Kromě olympijských her se na Bergiselu – společně se Seefeldem – konaly tři mistrovství světa v severském lyžování: v letech 1933, 1985 a 2019. Na Bergiselu proběhla také řada závodů Kontinentálního poháru a Grand Prix ve skocích na lyžích, stejně jako soutěž Air & Style, která se zde mezi lety 1994 a 2015 uskutečnila celkem dvanáctkrát. V roce 2026 se tato soutěž konala pod názvem Airdrenaline.
Bergisel je, pokud jde o využití skokanského můstku, proměnlivý jako chameleon. V roce 2004 byla v dolní části skokanského areálu vybudována tenisová aréna, na které se hrál Fed Cup. V létě 2008 se skokanský areál v rámci Mistrovství Evropy ve fotbale proměnil v arénu na veřejné sledování zápasů domácího týmu. A v letech 2022 a 2025 se zde konala akce „Red Bull 400“, při které tisíce účastníků změřily své síly na nejnáročnějších 400 metrech světa, když zdolávaly legendární skokanský můstek zdola od doskočiště nahoru.
Na Bergiselu se představila řada významných hudebníků – například Miles Davis, Udo Lindenberg, Steve Coleman, Paco de Lucía a John McLaughlin během Utopia Festivalu v roce 1987. Dále zde zahráli H-Blockx, Clawfinger, Massive Attack, Ugly Kid Joe a Cypress Hill v rámci akce Air&Style. V roce 1988 papež Jan Pavel II. sloužil na stadionu Bergisel mši, které se podle odhadů zúčastnilo 38 000 až 60 000 návštěvníků.
V roce 1999 Mezinárodní lyžařská federace oznámila, že Bergiselu, který již byl poněkud zastaralý, odebere status místa pro konání závodů. Ještě téhož roku Innsbruck vyhlásil mezinárodní soutěž na stavbu nového můstku. Vyhrál projekt Zahy Hadid.
Irácko-britská architektka Zaha Hadid, která zemřela v roce 2016, byla známá precizními návrhy futuristických budov se zakřivenými liniemi. V roce 2004 se stala první ženou, která obdržela nejvýznamnější ocenění v oblasti architektury, Pritzkerovu cenu. Hlavní výzva při tomto projektu spočívala podle ní v tom, že bylo třeba integrovat původně cizí prvky (kavárnu a vyhlídkovou terasu) do daného rámce (skokanského můstku). A teď malý spoiler, zvládla to mistrně: v roce 2002 byl Bergisel podle jejího návrhu oceněn Rakouskou státní cenou za architekturu.
Než mohly začít samotné stavební práce, bylo nejprve nutné odstranit původní skokanskou věž. V březnu 2001 jí odstřelili pyrotechnici, což vzhledem k nedaleké Brennerské dálnici a železniční trati vůbec nebylo snadné.
Sotva byl původní můstek odstraněn, mohlo se začít s výstavbou nového. Plán zněl takto: při příležitosti 50. ročníku Turné čtyř můstků se bude závod konat v novém skokanském areálu. Aby se tento nesnadný cíl podařilo uskutečnit, bylo nutné pracovat dnem i nocí. Nakonec se pouhých 10 měsíců od zahájení stavby závody skutečně konaly.
První vítězství vybojoval Němec Sven Hannawald, který v dalším průběhu Turné čtyř můstků dokonce jako první skokan v historii dokázal vyhrát všechny čtyři závody. Rodák ze Schwarzwaldu zde zvítězil se skoky 134,5 a 128 metrů. „Je to prostě krásný pocit. Čistá radost,“ řekl závodník.
Zimní rekord můstku drží rakouský skokan Michael Hayböck (2015) s výkonem 138 metrů. Letní rekord drží Adam Małysz (2004) s výkonem 136 metrů. Rekord mezi ženami drží Sara Takanashi, rovněž s výkonem 136 metrů.
První domácí vítězství vybojoval Wolfgang Loitzl až sedm let po prvních závodech na novém Bergiselu. Tím se konečně prolomilo prokletí a v následujících čtyřech letech triumfovali v Innsbrucku hned tři další rakousští borci: Gregor Schlierenzauer, Thomas Morgenstern a Andreas Kofler.
Každý rok přijíždí na skokanské závody Světového poháru na Bergisel až 22 500 fanoušků, kteří promění stadion v opravdový „kotel“ a vytvářejí atmosféru, jaká ve Světovém poháru ve skocích na lyžích nemá obdoby.
Od zimy 2026/2027 na Turné čtyř můstků nově závodí také ženy. Protože se tím závody protáhnou do tmy, bylo zde na podzim 2026 nainstalováno sedm osvětlovacích stožárů.
Představu o tom, jak vypadala třetí bitva u Bergiselu, si můžete udělat u obřího plátna v budově Tirol Panorama mit Kaiserjägermuseu. Kromě dalších expozic tam také začíná okružní naučná stezka, která vede kolem skokanského můstku Bergisel.
Zajímavost na okraj: gigantický kruhový obraz byl dříve vystaven v rotundě u staré lanovky Hungerburgbahn z roku 1906. O zhruba sto let později byla nedaleko vybudována nová lanovka Hungerburgbahn, a to podle návrhu Zahy Hadid.
Od vchodu do komplexu vede k vrcholu skokanského můstku celkem 455 schodů. Trasu lze však zdolat i pohodlně pomocí samoobslužné zubatky a výtahu do věže. Cesta pak trvá pouhé 2 minuty.
Představa, že stojíte úplně nahoře na věži Schanzenturm, možná nemusí být pro každého příjemná – a ne každý by se odvážil posadit na rozjezdovou lavici. Ale kdo si troufne, může si na ní v létě na chvilku posedět. Mnohem pohodlnější posezení nabízí panoramatická restaurace Bergisel Sky. Z 50 metrů vysoké věže s vyhlídkovou plošinou se otevírají skutečně panoramatické výhledy na město a okolní horskou scenérii.
