Dávný zvyk zapalování horských ohňů Nejsvětějšího srdce Ježíšova se v Tyrolsku/Rakousku praktikuje dodnes, zejména v oblasti kolem údolí Tannheimer Tal a obce Kartitsch ve Východním Tyrolsku. Ohně připomínají odpor Tyrolanů proti Napoleonovým vojskům v roce 1796, kdy byla obrana země před blížící se armádou svěřena "Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu". V důsledku slibu tomuto Srdci získal tyrolský Landsturm (místní domobrana) zástupy dobrovolníků a dokázal překvapivě odrazit francouzskou přesilu. Horské ohně zároveň sloužily jako komunikační signály viditelné z velké dálky pro svolávání jednotek Landsturmu. Původně však lze ohně Nejsvětějšího srdce Ježíšova vysledovat až k předkřesťanským svatojánským ohňům.
V Tyrolsku jsou dvě kategorie horských ohňů. První se zapalují v červnu o letním slunovratu (nebo o nejbližším víkendu), ty jsou nejčastější. Druhou kategorii tvoří horské ohně Nejsvětějšího srdce Ježíšova, které se v několika regionech obvykle zapalují zhruba o dva týdny dříve a připomínají především odboj tyrolského landšturmu proti Napoleonovým vojskům v roce 1796. V údolí Brixental se ohně zapalují netradičně v srpnu. Všechny horské ohně mají společný předkřesťanský původ.
