Nejdelší den v roce provází spektakulární podívaná: na oslavu slunovratu a více než dvě staletí staré slavnostní přísahy se v horách zapalují ohně ve tvaru srdce a dalších symbolů a horské svahy po celém Tyrolsku tak ozdobí fascinující záře plamenů.
Lekce historie
Tradice zapalování ohňů v horách v období před 21. červnem trvá již déle než 200 let. V roce 1796 ohrožovala Tyrolsko francouzská armáda a země se „zaslíbila srdci Ježíšovu“, aby si tím vyprosila Boží ochranu před invazními vojsky. Součástí přísahy byl slib uctívat Ježíšovo srdce a Tyrolsko za to mělo získat ochranu a požehnání v případě nebezpečí. Tato přísaha se opakovaně obnovovala – mj. při povstání pod vedením Andrease Hofera v roce 1809 – a v průběhu 19. století vznikla její slavnostní podoba. Od té doby se vždy druhou neděli po Svátku Božího těla konají náboženská procesí a ve večerních hodinách se v horách zapalují ohně, tzv. „Herz-Jesu-Feuer“.
Dech beroucí podívaná
Dřevo na ohně a vatry na horských hřebenech a svazích připravují různé místní spolky a sdružení. Buď vytvoří dlouhý řetěz, kde jsou jednotlivé ohně postaveny jeden vedle druhého, nebo je uspořádají do tvaru určitého symbolu. Některé symboly jsou sekulární, jiné náboženské, k těm nejoblíbenějším patří stylizované srdce s Kristovým monogramem (IHS), kalich a samozřejmě kříž. Krátce po setmění se všechny ohně současně zapálí, jejich záře osvětlí hory a vytvoří skutečně magickou atmosféru.
Každá obec, příp. každý region, má svá vlastní pravidla či tradice, které se však v posledních letech často inovují a doplňují. Na některých místech se ohně na kopcích zapalují už den před nedělním Svátkem Ježíšova srdce.
