Od Havaje až po Antarktidu: dnes se Tichá noc zpívá po celém světě - na jižní polokouli spíše vesele a na sever od rovníku rozjímavě. Jednou z příčin velkého úspěchu je fakt, že vznikla jako ukolébavka, a proto se nás tak hluboce dotýká. Koleda již byla přeložena do více než 350 jazyků a dialektů. Nejúspěšnější coververzi vytvořil Bing Crosby - jeho nahrávka "Silent Night" z roku 1935 je s přibližně 30 miliony prodaných nosičů třetím nejúspěšnějším singlem všech dob.
Dlouho se předpokládalo, že Tichá noc je tyrolská lidová píseň, kterou “vyvezla” do světa pěvecká uskupení z údolí Zillertal. Skladbu poprvé vydal (pravděpodobně v roce 1833) nakladatel August Robert Friese jako "pravou tyrolskou píseň". Tichá noc však vznikla a poprvé zazněla na veřejnosti v Oberndorfu u Salcburku. Její skuteční autoři, Joseph Mohr a Franz Xaver Gruber, byli na nějakou dobu zapomenuti.
Ve Frankenmuthu, městečku s necelými 5000 obyvateli v americkém státě Michigan, na vás čeká Bronners Christmas Wonderland. Stojí zde mj. věrná kopie kostela v Oberndorfu u Salcburku, kde v roce 1818 poprvé zazněla Tichá noc. Ve zdejší kapli (Bronner’s Silent Night Memorial Chapel), která je otevřena denně, můžete tuto vánoční koledu poslouchat nepřetržitě v nekonečné smyčce. Američané jsou nadšení: každoročně tuto vánoční říši divů navštíví přibližně dva miliony lidí.
O Tiché noci se traduje příhoda, která se údajně odehrála na Štědrý den roku 1914 na frontě první světové války: francouzští a němečtí vojáci usazení v zákopech nedaleko od sebe zpívali tuto koledu společně a poté se dohodli na dočasném vánočním příměří, které všichni zúčastnění skutečně dodrželi.
Rainerovi, rodina zpěváků z údolí Zillertal, prý v roce 1822 zpívala Tichou noc před císařem Františkem I. a ruským carem Alexandrem I. Stáli přitom za závěsem, který je odděloval od císařského publika, protože byli příliš nervózní, než aby panovníkům zpívali tváří v tvář. Tato historka není historicky doložena, avšak Rainerovi vybaveni prvotřídními doporučujícími dopisy skutečně cestovali po Evropě a od dvora ke dvoru.
Kromě Rainerových se na šíření Tiché noci po Evropě podílela ještě další rodina: Strasserovi z Laimachu v údolí Zillertal. Otec Lorenz Strasser byl podomním obchodníkem s rukavicemi a měl hudebně nadané děti, které ho na cestách doprovázely. Brzy si uvědomil, že vystupování v tradičním tyrolském kroji a zpěv písní zvyšuje tržby. Poté, co v roce 1831 zazpívali Tichou noc při vánoční mši v královské saské dvorní kapli na zámku Pleißenburg, uspořádali sourozenci Strasserovi o rok později svůj první oficiální koncert v lipském Hotel de Pologne.
Pokud byla původní Rainerovic rodina "jen" velmi hudebně nadaná, pak další generace - Ludwig Rainer, Helene Rainer, Simon Holaus a Margarete Sprenger - se již hudbě věnovala profesionálně. Když se v roce 1839 vydali na cestu do New Yorku, aby lidovou hudbu představili v USA, bylo Ludwigovi pouhých 18 let a Helene dokonce jen 15 let. Do zámoří cestovali lodí třicet dní a přitom prožili deset bouří.
Sotva Rainerovi dorazili do USA, začali inzerovat: první inzerát na jejich koncert se objevil v novinách Morning Courier a New York Enquirer v roce 1839. Cena vstupenky činila 1 dolar na osobu, pro gentlemana v doprovodu dvou dam byla stanovena zvláštní cena 2 dolary a děti platily 50 centů. Legenda praví, že Rainerovi na americké půdě Tichou noc poprvé zazpívali na Štědrý den roku 1839.
Díky Tiché noci se hudba z Tyrolska brzy stala zárukou kvality a protože pěvecké skupiny ze srdce Alp byly velmi úspěšné, začaly se vydávat za Tyrolany různé sbory z Vídně, Štýrska a Bavorska. Jednu dobu dokonce na koncertech rodiny Rainerových vystupoval mladý Ir, protože Ludwigova sestřenice Helene utekla s manažerem turné a žádného tyrolského náhradníka se nepodařilo tak rychle najít.
Joseph Mohr původně složil Tichou noc se šesti slokami. Pak se však objevila sedmá sloka v kostelním zpěvníku waidringského varhaníka a učitele Blasiuse Wimmera. Zpěvník z roku 1819 se ztratil, ale text sedmé sloky zůstal dochován:
Svatý den, tichá noc! Také králům oznámeno
skrze tutéž zářivou hvězdu,
zní to hlasitě blízko i v dál
Ježíš, Spasitel je tu! Ježíš, Spasitel je tu!
