Aktivity
Velikonoční tradice
Když v srdci Alp držíme půst, nosíme po vesnicích dlouhé tyče a pečeme preclíky, je jasné, že přišel čas Velikonoc. Připravili jsme pro vás přehled nejdůležitějších tyrolských velikonočních tradic a zvyků.
Pro mnohé je půst obdobím vnitřní očisty a života bez nadbytku. Čtyřicet dní bez masa, alkoholu a sladkostí začíná postní polévkou na Popeleční středu. Různé tyrolské spolky rády zvou obyvatele na společné stolování s takovými prostými jídly, kde se zároveň vybírají dary.
Ke konci postní doby na Zelený čtvrtek je na jídelníčku všechno zelené. Podává se salát, mladá zelenina, bylinky, zkrátka všechno, co na jaře začíná znovu klíčit.
O dva dny později se jí opět vydatněji. V některých tyrolských oblastech se můžete již večer na Bílou sobotu, nebo ráno na Velikonoční neděli konečně zase najíst do sytosti. Nejlépe chutná velikonoční šunka s čerstvým křenem, klobásy, velikonoční vrkoče a samozřejmě velikonoční vajíčka.
Květná neděle je začátkem velikonočních oslav. Ti, kdo se ráno probudí jako první, škádlívají sousedy a známé, kteří se naopak vzbudí jako poslední a říkají jim „palmesel“. Na sázení - jak se říká v Tyrolsku - se však většinou brzy zapomene, a všichni očekávají slavnostní průvod.
Dívky nosí při procesích tradičně Palmbuschen (svazek zelených ratolestí), chlapci Palmlatte (dlouhou palmovou tyč), která je spletená z olivových větviček a ozdobená pestrými stužkami a sladkými preclíky. V obci Thaur se v čele průvodu veze dřevěný Kristus na oslu, zatímco v Imstu se koná soutěž o nejdelší Palmlatte. Tyto tyče mohou být dlouhé až 35 metrů a musí je proto nést až 30 chlapců. Palmbuschen i Palmlatten jsou posvěceny a poté pečlivě uchovány – mají totiž po celý rok chránit dům a hospodářství před blesky a požárem.
Pokud jste někdy byli v Tyrolsku během Svatého týdne, možná jste viděli děti s dřevěnými řehtačkami a podivovali se nad zvukem těchto nástrojů. Nahrazují kostelní zvony, které na Zelený čtvrtek a na Velký pátek při mších nesmí zvonit. Teprve oslava vzkříšení na Bílou sobotu, kdy se také světí oheň, křestní voda a svaté oleje, ukončuje období ticha. Od roku 2015 je tento zvyk na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO.
V Tyrolsku na Velikonoce a svátek Všech svatých kmotři – podle regionu se nazývají Get a Goti, Teít a Touta nebo God a Godn – dávají dárky svým kmotřencům. Mezi tyto dárky často patří velikonoční vrkoč z kynutého těsta nebo velikonoční beránek z piškotového těsta, které se pečou na Bílou sobotu a podávají se k nedělní snídani. Jejich tvary mají náboženský význam.
Proč jsou vlastně velikonoční vajíčka barevná? Podle jedné z řady teorií je důvodem trvanlivost. Všechna vejce, která se nesměla jíst v období půstu, byla uvařena natvrdo a postupně obarvena. Lidé tak věděli, která se mají sníst jako první. Umělecká svoboda v barvení vajec přišla až s vynálezem ledničky. Tyrolské rodiny se scházejí u kuchyňského stolu a děti namáčí vajíčka do barvy nebo je malují štětci a vodovkami. V noci na Velikonoční neděli se pak tato malá umělecká díla schovávají společně se sladkostmi a drobnými dárky v domě nebo na zahradě, kde je pak děti hledají.
Při této hře dva soupeři drží v ruce velikonoční vajíčka, a na povel jimi do sebe navzájem ťuknou. Ten, jehož vejce vydrží, je vítězem a poražený mu předá své rozbité vejce. V tomto oboru existují opravdoví experti, a pokud chcete mít šanci, musíte dodržovat tři základní pravidla:
Jako symbol Kristova zmrtvýchvstání se v některých oblastech Tyrolska večer na Bílou sobotu zapalují velké velikonoční vatry. Podle jedné teorie tento zvyk pochází z pohanských jarních ohňů. Zejména v údolí Zillertal jsou vatry z odřezků stromů a keřů nedílnou součástí velikonočních oslav - pokud to počasí dovolí. Za sucha jsou ohně kvůli nebezpečí požáru zakázány.
Velikonoční úklid má prozaičtější účel: po dlouhé zimě se celý dům důkladně vysmýčí, aby v něm bylo opravdu čisto.
Obyvatelé Tyrolska mají zjevně zálibu ve zdobení hrobů. Tento zvyk pochází ze 17. století a měl povětšinou negramotným věřícím symbolizovat Kristovu smrt a zmrtvýchvstání. Hroby se obvykle zdobí barevnými skleněnými koulemi s osvětlením. V obcích Breitenwang, Lienz, Nauders a Patsch se tradičně staví Boží hroby, které tvoří postavy, kulisy a závěsy. Na jiných místech jsou látky používané k zahalení oltáře pomalovány pašijovými výjevy, a jinde se zdobí postním chvojím - velikonoční obdobou vánočního chvojí. Velmi krásný je mechanický betlém zakomponovaný do Božího hrobu v Telfs-Moritzen
Co může být lepšího po víkendovém hodování než pohyb na čerstvém vzduchu? Tyrolsko má pro tento účel svůj vlastní zvyk: Emmausgang (Emauzský průvod) na velikonoční pondělí ráno. Připomíná cestu učedníků do Emauz, na které se k nim po zmrtvýchvstání nepoznán připojil Ježíš. Někdy se lidé modlí a zpívají, ale mnozí si prostě jen užívají procházku na jarním slunci.
