Horolezci mají zpravidla za cíl zdolání jednoho nebo několika vrcholů, zatímco na via ferratách jde především o samotný zážitek z lezení. Via ferraty mohou, ale také nemusí vést až na vrchol nějaké hory. Pokud jde o definici výrazu via ferrata (německy Klettersteig), jedná se o lezeckou trasu jištěnou pro větší bezpečnost pomocnými ocelovými lany, úchyty a stupy – to vše je ukotveno do skály. Pro lezení na via ferratě je nutné toto vybavení: horolezecký sedák neboli úvazek, tlumič pádu, dvě krátká lana s dlaňovými karabinami na koncích a přilba.
Ze všeho nejdřív je nutné zkontrolovat, jestli je via ferrata otevřená. V zimě bývají často zavřené kvůli sněhu. Než se vydáte na cestu, ujistěte se také, že máte s sebou veškeré lezecké vybavení na ferratu včetně helmy a umíte ho používat.
Via ferraty v Tyrolsku jsou hodnoceny stupni od A do E podle tzv. Schallovy stupnice.
A = snadná. Via ferraty s tímto hodnocením se podobají túrám ve vysokohorském terénu, ale vedou přes exponované úseky, kde jsou připravena pomocná ocelová lana ukotvená do skály.
B = středně obtížná. Terén je strmější; lezci musí mít jistý krok a také silné paže.
C = obtížná. Strmé a/nebo vertikální úseky, při lezení je třeba hodně síly, nevhodná pro děti a začátečníky.
D = velmi obtížná. Vzdálenost mezi jednotlivými stupy a úchyty někdy bývá dlouhá. Vhodná pouze pro zkušené lezce v dobré fyzické kondici.
E = extrémně obtížná. Hladká skála, vertikální úseky a někdy také převisy. Je třeba skvělá fyzická kondice a další bezpečnostní vybavení.
V Tyrolsku je několik snadných až středně obtížných via ferrat, které jsou vhodné pro začátečníky i rodiny s menšími dětmi. Doporučujeme třeba dobrodružnou via ferratu na ledovec Pitztal nebo relativně krátkou ferratu u vodopádu a chaty Muttekopfhütte nad obcí Imst.
Z bezpočtu krásných a oblíbených ferrat v Tyrolsku jsme vybrali tři: dlouhou via ferratu v Innsbrucku na hřebeni pohoří Nordkette, další poměrně dlouhou via ferratuArlberg v Lechtalských Alpách a via ferratu Kaiserschützensteig v pohoří Wilder Kaiser, která je relativně náročná navzdory hodnocení stupněm obtížnosti B/C.