Od dobře maskovaných krmítek s ptačím zobem po odpočívajícího jelena, od toulavého kamzíka po vyčkávající káně a spícího sviště: prohlédněte si působivé fotografie pěti divokých zvířat, která přežívají tyrolskou zimu pomocí různých strategií.
Tuto fotografii pořídil Fabio Hain na vrcholu Hafelekar v innsbruckém pohoří Nordkette. Bělokur je mimochodem pozůstatkem poslední doby ledové, většinou se pohybuje na suťových plochách a alpských loukách nad hranicí lesa. Dorůstá velikosti až 40 centimetrů, váží kolem půl kilogramu a rozpětí křídel má něco přes půl metru. Čtyřikrát ročně přepeřuje a své opeření tak dokonale přizpůsobuje okolnímu prostředí - v létě je hnědé, v zimě bílé. Aby přežil zimu, živí se výhonky a pupeny klikvy a vřesu alpského. V létě je nabídka potravy bohatší: vrby, břízy, borůvky a brusinky.
V zimě jelen nalézá potravu především na krmných místech, která provozují myslivci. Živí se během noci, poté zůstává nehybně na jednom místě, aby šetřil energii. Jeho bachor pojme v zimě jen asi polovinu množství potravy oproti podzimu a v případě potřeby snižuje tepovou frekvenci na 30 až 40 úderů za minutu. Pro nás, milovníky zimních sportů, z toho plyne, že bychom ho během této klidové fáze pokud možno neměli rušit.
Smrt jednoho, potrava druhého: myši a další drobná zvířata přejetá auty jsou v zimě pro káně lesní snadno získanou potravou. Najít myši pod půlmetrovou sněhovou pokrývkou je daleko obtížnější. Od poloviny února provádí káně stejně jako řada jiných druhů dravců pářící rituály a bojuje o své teritorium.
V zimě je kvůli nedostatku potravy a mrazivým teplotám přežití ve vysokohorských oblastech obtížné dokonce i pro kamzíky a proto je můžete zahlédnout pod hranicí růstu stromů. Hledají zde potravu hlavně brzy ráno a pak dopoledne a večer: pupeny a výhonky keřů, listí, větvičky jehličnanů, ale i mech a lišejníky. Kamzíci v zimě na rozdíl od srnců a jelenů neshazují paroží. Něco však mají s jeleny podobného: také se snaží v zimě maximálně šetřit energií. Neměli bychom se proto ke kamzíkům přibližovat.
Hluboký spánek: o tom sní řada z nás. Ale půl roku? Tak dlouho spí svišť ve své noře, kterou si důkladně vystele trávou. V závislosti na potřebách může spát dokonce až devět měsíců. Pro takový komatózní spánek si svišť samozřejmě musí vytvořit odpovídající tukovou zásobu. Proto se v létě snaží co nejvíc jíst. V zimě se pak uloží ve své noře a spotřebu energie sníží na desetinu: dva nádechy a 20 úderů srdce za minutu. Za normálních okolností svišťí srdce bije 200x za minutu.
