Nejvyšší hora Rakouska stojí přímo na hranici mezi Východním Tyrolskem a sousedními Korutany. Krásně tvarovaný Großglockner se tyčí k obloze přímo v srdci Národního parku Vysoké Taury. Výstup na tento vrchol je vyhrazen jen zkušeným horolezcům. Ale i když mezi ně nepatříte, na šestidenní dálkové túře Glocknerkrone můžete ikonickou horu obdivovat z různých úhlů.
Naše krasavice Wildspitze se ráda obléká do bílé. Stojí za Ötztalskými Alpami a po celý rok září svým věčným sněhovým šatem. Má dokonce i nádherný ledovcový závoj, který tvoří ledoce Taschach a Mittelbergferner. Druhá nejvyšší hora Tyrolska je častým cílem vysokohorských pěších i skialpinistických túr a oblíbenou položkou v repertoáru horských vůdců z údolí Ötztal a Pitztal. Komu se zdá výšlap příliš náročný, může se nechat vyvézt lanovkou Wildspitzbahn na vrchol Hinterer Brunnenkogel a odtud obdivovat nejkrásnější stranu Wildspitze.
Četnými mýty a legendami opředený Serles je pravděpodobně nejoblíbenější tyrolskou horou. Skalní pyramida, která stojí mezi údolími Stubaital a Wipptal, se nedá přehlédnout z mnoha míst v okolí Innsbrucku a mostu Europabrücke. Z vrcholu, který je pro zkušené lezce relativně snadno dostupný, se otevírají překrásné panoramatické výhledy. Pokud si chcete Serles prohlédnout z poloviny výšky, najdete pěkná vyhlídková místa u restaurace Koppeneck nebo na lukách Eulenwiese.
Křehká Großer Rettenstein s mohutným skalním blokem je na první pohled jiná než ostatní, méně výrazné a spíše travnaté hory v Kitzbühelských Alpách. Někdo v jejím tvaru vidí plamen, jiný koláč, další hrad. Je vždycky na dohled při výšlapu na vrchol Spießnägel - odkud můžete pokračovat, pokud máte pevný krok a dost sil, až na samotnou Großer Rettenstein.
Na horských panoramatech nad údolími Wipptal a Unterinntal vždy jedna hora vyčnívá: Olperer. Svou výškou a tvarem rovnoměrné pyramidy na zillertalské straně a charakteristickým ledovým hrbem při pohledu z Wipptalu je Olperer skutečnou výstavní horou. V zimě upoutá vaši pozornost při lyžování na ledovci Hintertux, v létě při túře po Peter Habeler Runde (okruhu Petera Habelera). Pěkný výhled na Olperer se otevírá také z vrcholu Padauner Kogel, kam vyšlápnete relativně rychle a snadno.
Jasně, Wilder Kaiser není jedna hora, ale pro "Koasu" rádi uděláme výjimku, protože celé rozeklané vápencové pohoří viditelné ze všech světových stran je krásnější než jeho jednotlivá část. Nejvyšším vrcholem je Ellmauer Halt a mezi horolezci jsou oblíbené hlavně severní stěny. Na úpatí se odehrává nejpopulárnější horský televizní seriál na světě a Wilder Kaiser je tak hvězdou srdce Alp. Nejlépe si toto pohoří prohlédnete na třídenní túře na chatu Wilder Kaiser. A pro výhled na mohutné severní stěny doporučujeme hřebenovou trasu přes Feldberg a Stripsenkopf.
Také Kalkkögel dostal výjimku a naší soutěže krásy se - stejně jako Wilder Kaiser - smí zúčastnit coby celá horská skupina. Kalkkögel situovaný mezi pohořími v údolí Stubaital a Sellrain bývá často označován jako "severotyrolské Dolomity", což odkazuje na drsný a členitý vzhled. Takové útvary se totiž v Tyrolsku nevyskytují často. U jezera Salfainssee si můžete pořídit skutečný pohlednicový snímek s divukrásnými vápencovými vrcholy. Také boční pohled od obce Schlick ve Stubaitalu stojí za to.
Großvenediger je vznešená ledovcová a firnová obřice, který svými rozměry přesahuje jiné hory ve Východních Alpách. Společně s blízkými horskými vrcholy Kleinvenediger, Hohes Aderl, Rainerhorn a Hoher Zaun tvoří rozsáhlý ledovcový masiv. Großvenediger má tvar připomínající nádherně tvarovanou pyramidu, která se z ledových základů zvedá o patro výš. Nádherné výhledy na druhý nejvyšší vrchol Vysokých Taur si můžete vychutnat na Dreiseenrunde (okruh tří jezer), z vrcholu Messeling nebo z chaty Lasnitzenhütte v údolí Virgental, jejíž návštěvu lze snadno spojit s túrou po panoramatické stezce Muhs.
Na první pohled se zdá, že Brandberger Kolm je nedobytná. Tak strmým a nepřístupným dojmem působí skalnatý kužel, který se tyčí nad Brandbergem v údolí Zillertal. Čím víc se však blížíte k vrcholu, tím víc vás bude lákat. Zvláštní kuželovitý tvar si nejlépe prohlédnete cestou na chatu Brandberger Kolmhaus. A pokud dojdete tam, můžete rovnou pokračovat až na vrchol. Výhled je stejně nádherný jako vzhled samotné hory.
Existuje skutečný Matterhorn – a pak jsou hory, kterým se říká “jako Matterhorn”, protože mají podobně špičatý, nápadný a esteticky působivý tvar. Musíme přiznat, že ani náš „Matterhorn“ se ikonické siluetě originálu úplně nevyrovná. Ale Ehrwalder Sonnenspitze je bezpochyby ta nejkrásnější ze všech hor, které si na Matterhorn hrají. Už při pohledu z kotliny u obcí Ehrwald a Lermoos působí skutečně impozantně. Svou nejmatterhornovitější podobu však odhalí jen těm, kteří si dají trochu víc práce a vyšlápnou od chaty Coburger Hütte směrem k vrcholu Vorderer Drachenkopf.
A pak je zde další hora, která občas musí snášet nespravedlivé srovnání s Matterhornem. Ale Patteriol představuje mnohem víc než jen lacinou kopii. Je to možná nejuniverzálnější mezi našimi kandidátkami: nepřehlédnutelná a dokonale tvarovaná ze všech stran. Nejpůsobivější je ze severu, kde jako strážní věž chrání údolí Verwall. Pokud si chcete Patteriol prohlédnout ze všech stran, ubytujte se na víkend na chatě Konstanzer Hütte, kde si můžete dát naše doporučené tříchodové menu s nejlepším výhledem na tuto horu: túru do sedla Gstansjöchl; výšlap na vrchol Scheibler; výlet k jezerům Scheidseen a Langen See.
Wow, to je ale stěna! Takový kontrast proti jemné základně této hory. Temné, ponuré, zapovězené a nekonečně vysoké – tak působí stěny hory Laliderer Wand zvedající se nad alpskými loukami v srdci pohoří Karwendel. Podobné kontrasty jsou v Karwendelských Alpách typické, ale právě zde se projevují nejvýrazněji. Když se na okružní túře kolem chaty Falkenhütte a údolími Laliderer Tal a Johannistal k této monumentální stěně přiblížíte a přímo pod ní s nevěřícným úžasem pohlédnete vzhůru, pocítíte úctu – a nakonec odejdete zpět s batohem plným karwendelských dojmů.
Freispitze si na sebe může obléct cokoli – a vždycky vypadá perfektně. Strmé zelené travnaté svahy, světlé vápencové stěny nebo výrazné břidlicové pásy – tato hora je jako přehlídkové molo, pro které kreativní alpští módmí návrháři vytvořili neobvyklé umělecké dílo plné barev a tvarů. Milují ho nejen horolezci a nadšenci do hor, ale také geologové. Nejlepší výhled na Freispitze se otevírá od chaty Memminger Hütte, kde tahle krasavice zrcadlí svůj outfit v hladině jezera Seewiessee.
Hochvogel je vážnou kandidátkou na titul nejkrásnější skalní pyramidy v Tyrolsku – snad jen Serles jí může konkurovat. Od vrcholu se Hochvogel rozprostírá jako s kamennými křídly a dominuje krajině mezi údolím Lechtal a Allgäu. Ačkoli působí vznešeně a mohutně, je zároveň překvapivě křehká. Odborníci už několik let varují, že z jejího masivu se může utrhnout obrovský kus skály – a na tváři této hory pak zůstane hluboká jizva. Výšlap k samoobslužné chatě Kaufbeurer Haus nebo třetí etapa dálkové turistické trasy Grenzgänger po stezce Jubiläumsweg nabízejí dramatické výhledy na Hochvogel i místa pro pozorování ptáků.
Watzespitze, Verpeilspitze, Schwabenkopf, Gsallkopf, Dristkogel, Rofelewand – koho nominuje tým Kaunergrat do soutěže o nejkrásnější horu Tyrolska? Vybrat z téhle sbírky nádherně tvarovaných a zároveň drsných vrcholů je opravdu těžké. Nakonec jsme jako reprezentantku přírodního parku Kaunergrat zvolili Rofelewand. Mohutná severní stěna a věžovité siluety při pohledu od západu i východu z ní dělají nepřehlédnutelný magnet mezi Kaunertalem a Pitztalem. Rofelewand si nejlépe vychutnáte při okružní túře přes Tiefentalalm, Rosskopf a Rappenkopf, nebo na vysokohorské stezce St. Leonharder Höhenweg na protější straně údolí Pitztal mezi horským vrcholem Schoaßkogel a salaší Luibisalm.
