„Bergl-Häuser“: je z nich vidět jen polovina.
, © Tirol Werbung/Bernhard Aichner
„Bergl-Häuser“: je z nich vidět jen polovina. , © Tirol Werbung/Bernhard Aichner

Neuvěřitelné, ale pravdivé: kuriozity v Tyrolsku

V Tyrolsku narazíte na fenomény, budovy a zvyky, které se na první pohled mohou zdát poněkud zvláštní – ale skutečně existují.

1. Myš, která žije na Grossglockneru

Před nějakým časem se na nejvyšší rakouské hoře Grossglockner (3798 m) objevila myš. Na internetu koluje video, které to dokazuje. A protože myš vidělo víc lidí, lze předpokládat, že se na Grossglockneru skutečně usadila. V takové nadmořské výšce dosud nikde jinde v Alpách myš spatřena nebyla. Ale teoreticky tam žít může, protože například hraboš sněžný se pohybuje ve výškách až 4000 metrů. Nicméně tento druh myší se dožívá věku pouze kolem 18 měsíců a tak slavná „grossglocknerská myš“ už pravděpodobně zemřela. Jestli měla nějaké potomky (zatím) není známo.

Kde se asi „glocknerská“ myš schovává?
, © Tirol Werbung/Jens SchwarzKde se asi „glocknerská“ myš schovává? © Tirol Werbung/Jens Schwarz

2. Hřbitov, kde se budete smíchy za břicho popadat

Na místech posledního odpočinku návštěvníci zpravidla pláčou, ovšem na tomto hřbitově se lidé smějí tak, až se za břicho popadají – a tak to je v pořádku, protože na Tyrolském hřbitovním muzeu v Kramsachu jsou k vidění výhradně náhrobní kameny se zábavnými nápisy shromážděné z celého Tyrolska. Na první pohled se může zdát, že jde o neúctu k mrtvým, avšak v minulosti byla vtipná věnování na náhrobcích poměrně běžná, protože humor měl pozůstalým pomoci lépe se vyrovnat se smutkem. Kromě toho nápisy, často veršované, prozrazovaly o zesnulých některé pikantní podrobnosti, které by si nejspíš nebožtíci rádi vzali s sebou do hrobu.

Ráda se tu a tam napila. Nyní je nemluvná, ale její hrob nemlčí.
, © MuseumsfriedhofRáda se tu a tam napila. Nyní je nemluvná, ale její hrob nemlčí. © Museumsfriedhof

3. Svatyně vystavěná z tyrolských kamenů

Na břehu jezera Hundstalsee, nevelkého horského jezírka nad alpskou pastvinou Inzinger, umělci Heinz Triendl a Rober Tribus vystavěli z kamenů posbíraných v nejbližším okolí svatyni. Nepoužili přitom žádný cement ani jakékoli jiné spojovací materiály. Chrám pojmenovali po Apollonovi, který byl v řecké mytologii – mimo jiné – bohem umění. Přestože stavba byla nelegální, umělci pokračovali, dokud nevybudovali celou svatyni podle svých představ. Zabralo jim to celkem 22 let. Dnes je chrám považován za originální umělecké dílo a na svém místě na břehu jezera stojí legálně. V průběhu let se stal oblíbeným poutním místem návštěvníků z celého světa.

Apollonova svatyně u jezera Hundstalsee, v Tyrolsku skutečně unikátní atrakce.
, © Heinz TriendlApollonova svatyně u jezera Hundstalsee, v Tyrolsku skutečně unikátní atrakce. © Heinz Triendl

4. Tyrolská obec, kde ostatní Tyrolané potřebují pas

Přestože je Jungholz tyrolská samosprávná obec, dá se do ní dojet jedině po německé silnici – je totiž situovaná v Bavorsku. Kdyby se tedy striktně dodržovala pravidla (a kdyby neexistoval schengenský prostor), Tyrolané by při cestě do Jungholzu potřebovali pas. Tedy s výjimkou těch, kteří by měli dost odvahy a kondici na to, aby přešli přes horský vrchol Sorgschrofens v nadmořské výšce 1636 metrů – právě přes něj totiž vede jediné územní spojení obce s Tyrolskem. A pokud ještě nejste dost zmateni, tak se podívejte na poštovní směrovací číslo obce s 300 obyvateli a 700 lůžky – Jungholz má rakouské i německé PSČ!

Enkláva Jungholz – kousek Tyrolska v Bavorsku.
, © Tourismusverband Tannheimer Tal/Achim MeurerEnkláva Jungholz – kousek Tyrolska v Bavorsku. © Tourismusverband Tannheimer Tal/Achim Meurer

5. Tyrolské krevety

Z Tyrolska pochází bezpočet vynikajících potravin a delikates. Když se zamyslíte nad tím, které to jsou, pravděpodobně vás nenapadnou krevety. A přesto, tyrolské alpské krevety, které se kultivují v městečku Hall in Tirol, jsou skutečnou lahůdkou. Bez jakýchkoli chemických přísad a bez antibiotik se alpským krevetám skvěle daří v tyrolské pramenité vodě, do které se přidává pouze kvalitní mořská sůl. Kdo by si to pomyslel!

Neuvěřitelné, ale je to tak: tyto krevety skutečně pocházejí z Tyrolska.
, © AlpengarnelenNeuvěřitelné, ale je to tak: tyto krevety skutečně pocházejí z Tyrolska. © Alpengarnelen

6. Poloviční domy

Cestou k roklině Rosengartenschlucht v Imstu budete procházet kolem unikátních domů. Pravděpodobně kvůli nedostatku prostoru byly tyto domy stojící podél skalní stěny postaveny pouze z poloviny. Některé mají dokonce podzemní místnosti. „Imster Bergl”, jak se této skále uprostřed města říká, vznikla jako slepenec říčního štěrku v době přibližně před 25 000 roky.

„Bergl-Häuser“: je z nich vidět jen polovina.
, © Tirol Werbung/Bernhard Aichner„Bergl-Häuser“: je z nich vidět jen polovina. © Tirol Werbung/Bernhard Aichner

7. Letiště, kde nemůže přistát každý

Letiště v Innsbrucku je výjimečné a ne každý na něm může přistát – alespoň tedy ne každý pilot letadla. Piloti musí povinně podstoupit speciální doplňkový kurz na leteckém simulátoru a také cvičný let s instruktorem. Důvodem pro toto opatření je zvláštní topografie Tyrolska a především častý a silný vítr fén (föhn nebo foehn). Ten vane právě v oblasti kolem Innsbrucku, a proto piloti musí absolvovat zvláštní trénink a naučit se, jak zde přistát a vzlétnout.

Piloti, kteří chtějí přistávat v Innsbrucku, musí absolvovat speciální doplňkový kurz.
, © Tirol Werbung/Angela FuchsPiloti, kteří chtějí přistávat v Innsbrucku, musí absolvovat speciální doplňkový kurz. © Tirol Werbung/Angela Fuchs

8. Jezero, které se objevuje a zase mizí jak se mu zlíbí

Pokud si chcete zaplavat v jezeře Lottensee, tak musíte mít štěstí. Toto horské jezírko u Seefeldu se totiž objevuje a zase mizí, jak se mu zlíbí. Napájí ho podzemní voda z roztátého sněhu a pravděpodobně záleží na tom, jak vydatně v zimě sněžilo – pokud bylo hodně sněhu, pak je na jaře dost roztáté vody a jezero se naplní. Ale důkaz, že tomu tak skutečně je, dosud nikdo nepřinesl. A tak možná prostě jen záleží na tom, jaké má jezero náladu.

Na tomto snímku můžete vidět, jak je jezero Lottensee krásné, když se rozhodne, že se objeví.
, © Martin Ritzer/Region SeefeldNa tomto snímku můžete vidět, jak je jezero Lottensee krásné, když se rozhodne, že se objeví. © Martin Ritzer/Region Seefeld

9. Dům vzhůru nohama

V obci Terfens stojí dům, který je vzhůru nohama – strop má u země a podlahu nahoře. Uvnitř to vypadá, jako kdyby byl všechen nábytek připevněný ke stropu. Dokonce i stařičký Volkswagen brouk visí ze stropu v garáži. Neobyčejný dům vás zve na prohlídku, na které uvidíte všední věci z nevšední perspektivy. Dům vzhůru nohama rozhodně stojí za návštěvu!

Nevšední perspektiva: dům vzhůru nohama ve Vomperbachu u obce Terfens. 
, © Haus steht KopfNevšední perspektiva: dům vzhůru nohama ve Vomperbachu u obce Terfens.  © Haus steht Kopf

10. Plavba lodí na místech, kde byste to rozhodně nečekali

Walter Gfader z Tyrolska má zvláštního koníčka. Svůj volný čas nejraději tráví v gumovém nafukovacím člunu na hladině některého z tyrolských horských jezer. Když stoupá do strmého svahu s obřím batohem na zádech, ostatní turisté se často diví a přemýšlejí, co v něm Walter asi nese. A když pak na břehu jezera rozbalí svůj člun a začne do něj pumpovat vzduch, řada lidí nevěří svým očím.
Až půjdete příště na túru a uvidíte v horském jezeře plavat něco podivného, nelekejte se! Není to návštěvník z cizí planety – to si jen Walter užívá svého koníčka.

Plavit se v nafukovacím člunu v křišťálově čisté vodě horského jezera v nadmořské výšce 2792 metrů – pro Waltera ideální způsob trávení volného času. 
, © Walter GfaderPlavit se v nafukovacím člunu v křišťálově čisté vodě horského jezera v nadmořské výšce 2792 metrů – pro Waltera ideální způsob trávení volného času.  © Walter Gfader

11. Hrabě Drákula na zámku Ambras

Arcivévoda Ferdinand II., který žil v 16. století, sbíral portréty neobvyklých lidí. A právě díky jeho sbírce je dnes jediná dochovaná podobizna Vlada III. Tepese, lépe známého jako hrabě Drákula, k vidění v Innsbrucku a ne v Rumunsku. Hrabě Drákula s oblibou nechával své nepřátele a zločince narážet na kůl. Až mnohem později se z něj díky románu stal upír. Jeho portrét patří do sbírek zámku Ambras – který je mimochodem považován za vůbec nejstarší muzeum na světě – kde si jej můžete prohlédnout v Komnatě umění a zázraků.

Vlad III. Tepes („Vlad Narážeč”), 1430-1477. Portrét je k vidění na zámku Ambras v Innsbrucku.
, © KHM MuseumsverbandVlad III. Tepes („Vlad Narážeč”), 1430-1477. Portrét je k vidění na zámku Ambras v Innsbrucku. © KHM Museumsverband

To by vás také mohlo zajímat

Jak se vám líbí tento článek?

Chcete dostat odpověď? Pak nám prosím napište pomocí kontaktního formuláře.

nahoru

Newsletter

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a těšte se na novinky ze srdce Alp!