Ve vyšších sférách, © Dominik Gigler
Ve vyšších sférách, © Dominik Gigler

Ve vyšších sférách


Když stojíte v údolí, hledíte vzhůru na nebe. Když jste na horském vrcholu, díváte se do dálky. A když se vznášíte vysoko na obloze v horkovzdušném balónu, výhled na svět se opět změní: při letu nad tyrolskou krajinou objevíte systém ve zdánlivém chaosu i skrytá spojení mezi pohořími a především si uvědomíte, jak jsme my - lidské bytosti - malí.

Lidé již od úsvitu věků snili o létání. Dnes jsou běžnou součástí našich každodenních životů záběry z dronů a služby jako Google Earth. Avšak dokážeme si opravdu představit, jak vypadá svět seshora, aniž bychom se tam sami fyzicky dostali?

Lidské bytosti se nikdy nespokojily s tím, že jsou pouzí dvounožci. Již odpradávna vyrábíme nejrůznější zařízení, která nám pomáhají překonávat překážky a fyzická omezení daná naší tělesnou schránkou: kočáry, lodě, auta, drony – a na základě těchto vynálezů, jež umožňují cestovat rychleji a pohodlněji nebo získat nový pohled na svět, by se dal vyprávět celý příběh civilizace od prapočátků až do současnosti. Touhu být rychlejší a dostat se do větší výšky i vzdálenosti ztělesňuje sen o létání. Jedním z nejznámějších hrdinů řecké mytologie je Daidalos, který společně se svým synem Ikarem vyrobil dvě sady umělých křídel. Chtěli se stejně jako ptáci vznášet vysoko na obloze, avšak pýcha předchází pád - a za jejich domýšlivost je nakonec stihl krutý trest. Řečtí bohové se zkrátka o výsadu na pohled z nebes nechtěli s lidmi dělit.

V Tyrolsku je výhled z výšky poměrně běžnou záležitostí. Jenže když stojíte na horském vrcholu, máte tendenci dívat se spíš do dálky než směrem dolů. V tyrolském údolí Pitztal je lanovka Wildspitzbahn, která vozí návštěvníky na ledovec až do závratné výšky 3440 metrů nad mořem. Pak stačí udělat několik kroků k vrcholu mohutné strmé skalní stěny. Ale kdo se odváží zajít tak blízko k okraji skály, aby se mohl podívat dolů? Je zřejmé, že příběh o Ikarově tragédii nám nezabránil v tom, abychom v souvislosti s létáním stále nezkoušeli něco nového: není náhodou, že první let horkovzdušným balónem bratří Montgolfièrů se uskutečnil v období osvícenství a francouzské revoluce. Všichni odvážlivci od prvních průkopníků létání až po astronauty byli oslavováni jako superhrdinové. Abychom parafrázovali hlášku ze Star Treku: „Odváží se jít tam, kde ještě nikdo nebyl.“

V dnešní době není pohled z výšky ničím výjimečným: cestování letadlem je dokonce bezpečnější než jízda autem. Drony se staly běžným zařízením. A pokud se chcete podívat na to, jak váš dům vypadá seshora, stačí na smartphonu spustit aplikaci Google Earth. Ve shonu každodenního života pak snadno zapomínáme, že to je vlastně zázrak.

Zatím posledními objeviteli v oblasti létání jsou dobrodruzi v horkovzdušných balónech a paraglidisté, kteří na svých křídlech využívají příznivou termodynamiku. Výhled, který se otevírá z výšky, od základů změní váš pohled na svět: vítr hvízdá, ale přesto zde panuje podivné ticho. Chaos pod vámi se vytrácí - a objevuje se zřetelné schéma. Trasy jednotlivých lyžařů na sjezdovce vytvářejí zvláštní umělecké dílo. Najednou zjistíte, že všechny domy jsou postaveny na základě stejného vzoru. Konečně porozumíte vztahu mezi oblastmi s vegetací a holými horskými hřebeny, který často nedává žádný smysl, když jste dole v údolí. Tento kognitivní posun ve vnímání, který často přichází při pohledu na Zemi z velké výšky, se nazývá „overview effect“. „Nepřipadal jsem si jako obr. Cítil jsem se velmi, velmi malý,“ prohlásil po návratu z mise na Měsíc astronaut Neil Armstrong. Právě proto, že dnes máme k dispozici tolik snímků ze satelitů a dronů, stojí za to vypravit se „nahoru“ osobně a přesvědčit se, jaké to tam je.

nahoru
Zpravodaj

Přihlaste se k odběru našeho zpravodaje a těšte se na novinky ze srdce Alp!