„Občas ke mně po nové horské stezce dorazí turisté. Lidé se většinou dělí do dvou až tří skupin. Prvních si nemusím ani všimat. Ty vyděsím, už jen když je pozdravím. Za každou cenu chtějí být první na kopci.

Druhá skupina je zajímavější. To jsou lidé, kteří koukají doleva a doprava. Hned poznám, zda si chtějí povídat nebo ne. Hodně se jich zajímá, co na horách dělám. Někteří si o mně něco přečtou v prospektech, kde o mně píší jako o spisovateli z hor.

Když vidí mojí starou dřevěnou chatu a v ní oheň, hned mají strach, že shoří. Tak jim říkám, že když nechytla za posledních 200 let, tak teď hořet nezačne. A pak vidí všechen můj sýr. Rádi si ho fotí a vždycky se ptají, kolik ho mám. Jojo, někdo toho má hodně a ostatní nemají nic. Ale vždycky se rozdělím.

Žiju si tu nahoře skromně, ale ne špatně. Jsem spokojený. Pracuji, jak potřebuji a jsem svobodný. Občas se mě někdo zeptá, proč nezbořím starou chatu a nepostavím něco nového. Nebo proč nečerpám dotace. Moje odpověď je vždycky stejná. Ať to dělají ostatní, starýho psa novým kouskům nenaučíš.”

 

Sepp Kahn, spisovatel z horské pastviny

 

Sepp Kahn hospodaří už 28 let každé léto na horské pastvině Untere Lärchenbergalm. Občas, když se sejde dobrá parta lidí, předčítá Sepp ze svých knížek. Živí se sice výrobou sýra, ale miluje i psaní. Sýr si u něj ale můžete koupit samozřejmě také.

 
Westendorf
© Tirol Werbung/Lisa Hörterer
© Tirol Werbung/Lisa Hörterer
nahoru