"Už mí rodiče pronajímali pokoje na farmě. Pak jsem ale měla chvíli pocit, že už nikdy žádné hosty nechci ani vidět. Byli totiž všude. V kuchyni i v obývacím pokoji. Neměla jsem žádné soukromí. Když jsme pak později s manželem přebírali Leirerhäusl, řekli jsme si, že to budeme dělat jinak. Pořád je všechno v jednom domě, ale držíme si určité soukromí. I tak jsme neustále v kontaktu s našimi hosty, a to se mi líbí.

Moje práce mě nestresuje. Předtím jsem pracovala v účetní firmě, kde šlo o každou minutu. Když se tam dnes za svými bývalými kolegy vydám, bývalá šéfka vždycky říká: “Christino, ty se máš tak krásně!” A já jen odpovím: ”Ano, já vím.”

A když se pak v Alpbachtalu koná Evropské fórum, potkají se všichni u nás na náměstí. Od politiků, přes vědce až po umělce - všichni jsou tady. To je úžasné. Jdete ven na procházku a potkáte generálního tajemníka OSN nebo ministry. Bez ochranky. Sedí na kafi a užívají si pohodu u nás v Alpách. Myslím, že díky tomu je Alpbach tak zvláštní.“

 

Christine Margreiterová, Hospodyně v Alpbachu

 

Hezčí místo pro život než Alpbach budete těžko hledat, říká Christine Margreiter. Na nejhezčí místa ráda upozorní i hosty, kteří bydlí u ní v Leirerhäuslu. Společně s tchýní Julií, svým mužem a dětmi vedou malý apartmánový dům uprostřed vesnice.

© Tirol Werbung/Lisa Hörterer
© Tirol Werbung/Lisa Hörterer
nahoru