Vedle Panny Marie a její matky Anny je v Tyrolsku jistě nejoblíbenější světicí Notburga. Tu a tam najdeme na domovních fasádách vyobrazení bývalé selské děvečky, plakety s motivy světice i modlitební lístky svědčí o uctívání přetrvávajícím až do současnosti.
Kdo tedy byla tato světice, která hraje významnou roli především u rolnického obyvatelstva? Vyberme dva body obsažené v legendě popisující její život:
V mládí Notburga sloužila jako kuchařka u zámeckého pána v Rottenburgu. Z dobročinnosti často rozdávala zbytky jídla z panské kuchyně chudým lidem z okolí. Nemilosrdná zámecká paní zakázala toto rozdávání almužen a nařídila krmit těmito zbytky jídla prasata. Notburga však dál obdarovávala chudé a když ji jednou zámecký pán přistihl s plnou zástěrou, nenašel v ní jídlo, které se chystala rozdat, nýbrž - božím řízením – jen bezcenné piliny.
Poté vstoupila do služeb jednoho sedláka a pracovala pilně jako děvečka. Když však sedlák jednoho dne požadoval, aby večer po klekání místo na lože šla na pole, mrštila srpem do výšky a ten se jako zázrakem ve vzduchu vznášel.
Tato dvě vylíčení z legendy o životě sv. Norburgy jasně ukazují, jak dobrosrdečná, přátelská a bohabojná Notburga byla. Již brzy po své smrti (ve 14. století) začala být uctívána, přičemž se lidé často scházeli k modlitbám především u jejího hrobu. Ostatky sv. Notburgy jsou uloženy v Ebenu u jezera Achensee, kde se každoročně koná slavnostní procesí k uctění její památky.
V neděli po jejím svátku (14. září) se nejdříve v 9.00 hodin koná mše svatá a ve 14.00 hodin se čte "Boží slovo" z balkónu kostelníkova domu. Následně se koná průvod věřících obcí, v němž je zastoupena řada delegací (střelci, krojované spolky, atd.) a nesené figury. "Živý obraz" představuje dívka oblečená do selského kroje sv. Notburgy, která nese symbol této světice, srp.