Zvláštního projevu úcty se dostává sv. Isidorovi o první červencové neděli na Mieminger Plateau (v Untermiemingu). Po dopolední mši svaté jdou místní obyvatelé v procesí obcí a připomínají si tohoto patrona, významného zejména pro zemědělství.
Sv. Isidor nepochází z Tyrolska, ale to, že byl vyhlášen patronem rolníků, přispělo k tomu, že se již před několika sty lety také zde stal známý a oblíbený. Podle legedy žil údajně ve Španělsku a zde byl v roce 1622 prohlášen za svatého. A od té doby je vedle sv. Notburgy považován za nebeského zastánce ve všech záležitostech týkajících se zemědělství. Lidé se k němu modlí, aby v létě bylo pěkné počasí resp. aby na podzim byla bohatá úroda.
Impulsem pro jeho uctívání rolnickým lidem byla následující legenda: Isidor proti vůli svého lenního pána navštěvuje mši svatou a na nějakou dobu tak vždy přeruší práci na poli. Nic nepomáhají vyhrůžky majitele panství – Isidor jako věřící křesťan plní svou „povinnost“. Když se po bohoslužbě vrátí na pole, je pole již mezitím zoráno nebeskými anděli, kteří mu přispěchali na pomoc.
A právě tato legenda ze života sv. Isidora se „obrazně“ odráží také v procesí konaném v Untermiemingu: na tzv. ferculum (= figura nesená v průvodu) nesou jako „živý obraz“ vyřezávanou postavu světce, po jehož boku stojí dva malí chlapci, kteří představují pomáhající anděle. Pozornost upoutají nádherná rokoková roucha chlapců, kteří si mimochodem účast v průvodu v podobě „živých obrazů“ považují za velkou čest.
Procesí zasvěcené sv. Isidorovi v Untermiemingu tedy vždy stojí za shlédnutí. Ukazuje poslední dochované zbytky tradičních procesí z minulosti, při nichž se ve smyslu opulentního baroka předváděly divadelně ztvárněné scény ze života svatých.